Celkové řešení čestného pohřebiště Rudé armády

V letech 1979 - 80 bylo k 35. výročí osvobození města Brna rozšířeno starší poválečné pohřebiště. Původní socha vojáka od Františka Vladimíra Foita se stala centrem nově vzniklého čestného prostranství. Úprava čestného pohřebiště představovala pro město Brno nesmírně důležitou akci. Byla svěřena Miloši Axmanovi a dvojici architektů Zdeňku Denkovi a Jiřímu Mikšíkovi, kteří prostor umístěný do mírného svahu uspořádali pro vstup z Vídeňské ulice.

Hned nalevo u vstupu stojí 39 metrů vysoký betonový pylon - dílo Miloše Axmana a Miloše Pokorníka a deska od Miroslava Šimordy s veršem: "Mě nelituj, já nezahynu. Přines jsem oběť za svou, za tvou zem. Chceš-li jí býti hoden, synu. Řiď se mým příkladem!" Dále se stoupá mezi obřími reliéfy k soše vojína obklopené věčnými ohni a k hrobům vysokých důstojníků. Dva protějškové reliéfy od Miloše Axmana představují kruté boje o Brno na jaře roku 1945. Jsou umístěné na monumentálních betonových podstavcích zajímavě rytmizovaných výraznými stopami šalování, které na vnějších stranách nesou dvě kruhové nápisové desky od Miroslava Šimordy. Nahoře prostor uzavírá kolumbárium, kde jsou důstojně uloženy urny s ostatky 283 padlých důstojníků, a na něj navazující zaoblená stěna vykládaná kostkami pískovce. Kovanou bránu u kolumbária a plot vytvořil Antonín Nový. Vše osvětlují lampy od Miroslava Režného a sochaře Pátého a věčné ohně Miroslava Šimordy.

Slavnostní otevření se konalo 26. dubna 1980. Ve spodní části areálu byly rozmístěny tanky a těžká bojová technika. Pro umocnění divadelního zážitku byla pouštěna smyčka s nahrávkou zvuků z bitvy střídaných promluvami brněnských herců. Zvuková kulisa spolu s vojenskou technikou byla v roce 1991 odstraněna. 

MZA Brno, fond: G606 - ČFVU - obl. středisko Brno, Zápisy KUK 1978 - 79, inv. č. 51, 15. 1. 1979.

MZA Brno, fond: G606 - ČFVU - obl. středisko Brno, Zápisy KUK 1979, inv. č. 52, 5. 2. 1979, 19. 2. 1979, 26. 3. 1979, 2. 4. 1979, 28. 5. 1979, 1. 10. 1979.

MZA Brno, fond: G606 - ČFVU - obl. středisko Brno, Zápisy KUK 1979 - 80, inv. č. 54, 21. 1. 1980, 3. 3. 1980, 5. 5. 1980, 2. 6. 1980.

Spolupráce výtvarníka s architektem, přehled prací za rok 1984, Praha 1984, s. 17.

Spolupráce výtvarníka s architektem, přehled prací za rok 1980, Praha 1980, s. 88.

Red., Památník hrdinství v Brně, Československý architekt XXVI, 1980, č. 13, s. 3.

Milan Moráň, Fakulta architektury Brno, Architektura ČSR XLVIII, 1989, č. 6, s. 74–77.

Red., Památník hrdinství v Brně, Československý architekt XXVI, 1980, č. 13, s. 3.

Milena Flodrová, Brněnské hřbitovy, Brno 1992, s. 70 - 71.

https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=847, vyhledáno 25. 11. 2019. 

https://www.bam.brno.cz/objekt/d166-cestne-pohrebiste-rude-armady, vyhledáno 20. 2. 2022.

https://pamatkovykatalog.cz/cestne-pohrebiste-sovetskych-vojaku-15224907, vyhledáno 20. 2. 2022.