Keramické reliéfy

Druhá fáze výstavby jednoho z prvních sídlišť v Olomouci – sídliště První pětiletky na ose Norské ulice – probíhala v letech 1949–1953. Sídliště mělo sloužit k ubytování zaměstnanců Vojenské správy, s čímž zřejmě souviselo i umístění více než dvaceti keramických reliéfů nad vchody do jednotlivých obytných domů. Prefabrikace a sériová výroba ve stavebnictví se naplno projevila i zde, neboť totožné reliéfy se hromadně osazovaly na novostavbách Vojenské správy po celém Československu (kromě Olomouce také Brno-Žabovřesky, Domažlice, Jílové, Jince u Příbrami, Karlovy Vary, Klatovy, Střelské Hoštice a Ústí nad Labem, na Slovensku např. Banská Bystrica[1]). Reliéfy vytvořili různí autoři, mezi nimiž lze identifikovat pražské sochaře a modeléry Ladislava Píchu, Rudolfa Semráda a Mirko Stejskala. Reliéfy znázorňují budovatelské motivy Hornictví, Slévárenství, Stavebnictví, Zemědělství a Družbu stavebnictví s armádou.

Tyto keramické reliéfy se opakují nejen v celém tehdejším Československu, ale i v rámci jednoho sídliště, a to zcela náhodně, v různých kombinacích. Po zateplení a úpravě fasád některých domů se do dnešních dnů zachovalo devatenáct reliéfů s různou mírou poškození.

[1] Marcel Fišer, Umění v Domažlicích, Horažďovice 2015, s. 94.

Jan Jeništa, Václav Dvořák, Martina Mertová, Bilance. Umění ve veřejném prostoru Olomouce v letech 1945–1989, Olomouc 2016, s. 184-185.

Marcel Fišer, Umění v Domažlicích, Horažďovice 2015, s. 94.