Památník osvobození

Autorem návrhu památníku architekt Blažej Heiser, autorem plastiky Bojovníka sochař Jaroslav Brož.

Na řešení památníku proběhla roku 1965 soutěž, ve které jednomyslně zvítězil návrh Brože a Heisera. Druhé místo nebylo uděleno a o třetí místo se podělily týmy Otto Cienciala a arch. Jánský a Miroslav Rybička a arch. Miloš Bartoň (tento návrh oceněn výhradně za architektonické řešení). V zápisech umělecké komise se o díle hovoří poprvé v prosinci 1967, kdy se teprve řeší umístění památníku. Původně, v soutěžních podmínkách, se počítalo s prostorem mezi okružní komunikací, tedy dnešní třídou 17. listopadu, a ulicí Komenského, tzn. zhruba v místech, kde socha Bojovníka dnes stojí. Až později bylo pro památník zvoleno místo naproti Domu kultury. Roku 1968 přizván k realizaci jako spoluautor kovolijec Antonín Drábek; v listopadu 1969 byla plastika již hotova a uskladněna pro nepřipravenost vlastního památníku na nádvoří technických služeb; kolaudováno o rok později s konstatováním zdařilého výsledku.

Plastika byla na počátku "normalizace" (záhy po instalaci, asi roku 1972) označena za "zvrhlé umění", z památníku byla odstraněna (dočasně nahrazena tzv. řeckým ohněm) a v polovině 70. let nahrazena novou, realistickou plastikou Rudoarmějce, jejímž zhotovením byl pověřen opět Jaroslav Brož (viz heslo). Plastika Bojovníka byla druhotně osazena v odlehlé části sadu Boženy Němcové, někdy v 90. letech byla uskladněna a až po letech znovu instalována, tentokrát bez podstavce v trávě parčíku u okružní třídy 17. listopadu.

Na původním pylonu byl proveden na pravé straně nápis "Kéž člověk z mých dějin poučí se". Veškerá architektura památníku byla v 90. letech 20. století zničena.

Socha Bojovníka nese inspiraci plastikou sedícího vojáka se štítem od Henryho Moora z první poloviny 50. let 20. století (viz foto).

Plastika odcizena v květnu 2022.

Státní okresní archiv v Karviné, fond: Okresní národní výbor Karviná, k. 1730, inv. č. 1824 (Výstavba Památníku osvobození města v Karviné).

ZAO, fond: ČFVU – Dílo, Ostrava, Umělecká komise pro spolupráci výtvarníků s architekty 1967 (strojopisy), 5. 12. 1967, 19. 12. 1967.

ZAO, fond: ČFVU – Dílo, Ostrava, Umělecká komise pro spolupráci výtvarníků s architekty 1968 (strojopisy), 4. 6. 1968.

ZAO, fond: ČFVU – Dílo, Ostrava, Zápisy o jednání komise pro spolupráci výtvarníků s architekty 9/1968–1/1970, 19. 11. 1968, 21. 1. 1969, 25. 11. 1969.

ZAO, fond: ČFVU – Dílo, Ostrava, Kniha zápisů z jednání komise pro spolupráci výtvarníků s architekty 2/1970–4/1971, 3. 11. 1970.

Rudolf Hrubý, Katalog památek města Karviné, I. díl, Karviná 1985 (strojopis s vlepenými fotografiemi; uloženo ve Státním okresním archivu v Karviné).

Zuzana Křenková, Vladislava Říhová, Michaela Čadilová (edd.), Sochy a města – Morava. Výtvarné umění ve veřejném prostoru 1945-1989, Pardubice 2020, s. 227.